Práce z domova aneb Prolnutí dvou světů v jeden

10. února 2016 v 22:38 | Jirka |  Má přítomnost
Mít domov, kde člověk rád tráví svůj čas a relaxuje, je fajn. Mít práci, která člověka baví a naplňuje, a kterou perfektně zvládá, je rovněž fajn. Ale co když domov a práce jedno jsou? Práce z domova je něco tak specifického, že jsem se rozhodl se o tom trochu rozepsat. Mám totiž to štěstí, že už třetím rokem (od 1. listopadu 2013) pracuji na plný úvazek z domova. A to pro webovky, které zná asi každý, kdo se pohybuje na internetu. Mám tu čest být součástí administrátorského týmu na Česko-Slovenské filmové databázi (zkráceně ČSFD), kde se starám o aktualizaci a tvorbu TV programu.


Taková práce z domova má spoustu výhod. Tak například mohu ráno vstát kdy chci a stejně tak jít večer spát kdy chci. Nemusím si ráno lámat hlavu s tím, jak se obléknout, jaké je venku počasí, nemusím se stresovat jak se mám dopravit do práce. To je bezesporu fajn. Volno si mohu udělat kdykoliv, ať je všední den nebo víkend. Když chci vyrazit někam za kulturou, není problém. Když mám něco neodkladného v osobním životě, práce počká. Po téhle stránce je to prostě ideální. Jo, a v televizi mi nikdy nic neuteče, protože první, co každé ráno udělám (tedy samozřejmě po nezbytných procedurách, jako je ranní hygiena a snídaně) je to, že jdu do obýváku, zprovozním notebook a zapnu televizi. Ale pochopitelně ta televize funguje jen jako jakási kulisa, protože má pozornost musí být vždy soustředěna především na práci a televizi musím vnímat jen jako kulisu. Další nespornou výhodou (ale i nevýhodou, ale o tom až v dalším odstavci) je samota a tím pádem klid na práci a žádný stres. Majitel databáze a zároveň můj zaměstnavatel sídlí v Praze, takže osobní kontakt je minimální (loni jsme se osobně viděli jen dvakrát), když je nutno něco akutně pořešit, tak mi zavolá telefonicky, ale není výjimkou, že se neslyšíme a nevidíme klidně třeba i 5 měsíců v kuse. Takže pohoda, klid, žádná honička, nemám nikoho za zády, kdo by na mě vyvíjel po pracovní stránce jakýkoliv tlak. A hlavně, celý den mohu trávit se svým pejskem. Do loňského listopadu jsem si užíval každodenní přítomnost mojí fenky, od 9. prosince mám doma štěňátko pejska čivavy, takže ten pejsek nemusí zůstávat sám doma a to je nesporná výhoda této práce.

Ale pochopitelně, najdou se i nevýhody, kterých si logicky všímám s tím, čím déle tuhle práci z domova dělám. Tou největší nevýhodou je bezesporu samota. Jsem celé dny sám se sebou. Což je samo o sobě docela děsivé, a vzhledem k tomu, že nejsem člověk, který by měl nějaké kamarády nebo nějakou partnerku, nemám moc možností, jak toto řešit, ani jak se seznámit s novými lidmi, takže nezbývá, než se s tím smířit. A další nevýhodou paradoxně je, že je to práce z domova. Když člověk pracuje tam, kde zároveň bydlí, žije a tráví hodně volného času, je to hodně zvláštní. Normálně se člověk těší, až přijde ze školy nebo z práce domů, vypne mozek, lehne na gauč nebo na postel a užívá si, že je doma, kde to zná, kde může být sám sebou, kde to má rád a práci nechá někde za sebou v okamžiku, kdy opustí prostor, v němž svou práci vykonává. Ale když jste od tohoto prachobyčejného pocitu, kdy po těžkém dni v práci přijdete natěšení domů, odstřihnuti tím, že jste doma celý den a vaše práce končí akorát v okamžiku, kdy odložíte notebook, ale prostory se nezmění, je to takové divné. Možná bych řekl skoro až ponorková nemoc. Proto se realizuji různými aktivitami, jako jsou například cesty za kulturou, účast v televizních soutěžích, sem tam návštěva tanečního baru, cesty na letní hudební festivaly, ale i třeba nákupy oblečení, atd. Protože cokoliv je lepší než být neustále doma a trávit život v neměnném a monotónním prostředí. A proto taky chodím cvičit třikrát týdně do posilovny. Je to taková moje soukromá náhrada cest do zaměstnání. Místo do práce a z práce jezdím (když je hezké počasí, tak chodím) do posilovny a z posilovny a místo vykonávání práce prostě cvičím. A je to taková fajn náhražka. Jo, a ještě jedna nevýhoda. Když pracuji z domova, neznám své kolegy. Proto jsem přivítal, když loni týden před Vánoci mě a mé kolegy sezval šéf na neformální posezení u piva a já tak konečně mohl poznat další lidi, kteří pro ČSFD pracují, a s nimiž mám tedy aspoň něco společného.

Samozřejmě když se řekne práce z domova, každý si představí spíše ty výhody. I já ten dejme tomu první rok viděl spíše ty výhody. A navíc, nemohu popřít, že právě díky tomu, že jsem měl a mám takovou super práci z domova, jsem mohl realizovat své hubnutí a věnovat se zpočátku 40 minut a posléze až dvě hodiny denně sportování a díky tomu zhubnout natolik, abych byl nyní se svým životem a vzhledem spokojený. Ale čím déle tuto práci dělám, tím více si uvědomuji i všechny ty nevýhody. A snažím se dělat vše proto, abych to vybalancoval a má práce mě i nadále bavila. Vždyť jenom to, že pracuji pro takové známé webovky, je vlastně docela prestižní záležitost. Tahle práce je fajn a i když není vždy nejlehčí, baví mě opravdu převelice. Jenom občas trochu lituji, že nebydlím v Praze. Od jednotlivých televizních stanic mi totiž každou chvíli přijde pozvánka na nějakou tiskovou konferenci, na nějaké předpremiérové promítání nových projektů pouze pro novináře, nebo na jiné nejrůznější akce organizované českými televizními stanicemi. A jezdit na každou takovou akci z Budějc není po finanční ani časové stránce nijak výhodné. Ale třeba někdy zkusím na nějaké takové akci svou účast potvrdit, abych zažil zase něco nového a abych zjistil, jaké to je cítit se jako právoplatný novinář.

Abych to shrnul. Tahle práce je fajn a ani po dvou letech a 3 měsících, co jí vykonávám, mě nepřestává bavit a inspirovat. Ale samozřejmě práce z domova není vhodná pro každého. Ono je hodně snadné podlehnout té lákavé možnosti zamáčknout budík, prospat nebo proflákat celý den, říkat si, že práce počká, až se toho nakonec nakupí tolik, že to nemáte šanci zvládnout. Taková práce vyžaduje sebekázeň a ohromný smysl pro zodpovědnost. A to rozhodně nemá každý. Však jsem taky k této práci nepřišel nijak náhodně. S TV programem jsem na ČSFD vypomáhal už od února 2009, a to zadarmo ve svém volném čase, kdy jsem se tam staral o 5 TV stanic, což mi týdně zabralo zhruba 4 až 5 hodin. Což znamená, že jsem to dělal 4 a půl roku prostě jen tak ve volném čase, aniž bych z toho měl nějaký prospěch. A právě tím si můj zaměstnavatel vyzkoušel, jak moc umím být zodpovědný, i když nejsem motivován penězi, a tak mi po nějakých 4 a půl letech nabídl, že bych mohl dělat celý TV program na plný úvazek za regulérní plat, přičemž mě měl řádně vyzkoušeného a věděl, že se ve mně nezklame. Nyní tvořím na ČSFD TV program pro 80 českých a slovenských stanic a myslím, že spokojenost je oboustranná. Já jsem spokojen se svou prací a šéf je spokojený s mou prací. A to je prostě ideální stav. Takže když se domov a práce spojí, může to fungovat. Práce z domova není špatná, ale opravdu je nutné dbát na to, aby člověk čas od času změnil prostředí a nějak se vyžil mimo domov, jinak by mu z toho mohlo přeskočit. A tím se řídím a snažím se to dodržovat. Takže z mého pohledu to je v tuto chvíli naprosto ideální a doufám, že to tak ještě dlouho zůstane!
 

9 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 nasrata nasrata | Web | 11. února 2016 v 4:58 | Reagovat

je fajn mít práci z domova. Já si teda na svou práci též nestěžuji i když poslední dobou trpím chronickou únavou jak dělám noční dvanáctky.
O práci z domova přemýšlím v podobě brigády, myslím, že by mě to bavilo, navíc bych si přivydělala pár kaček (3000 navíc měsíčně a byla bych v ráji snů :) ) Závidím, i když chápu že je to jistě i dosti náročné, i když je to z domova.

2 Elis Elis | Web | 13. února 2016 v 19:23 | Reagovat

Jak sám píšeš, má to své pro a proti. Pro mnohé extroverty by tohle nebyla nejideálnější práce, také si myslím, že by toho s tím volným časem hodně využívali a práce se jim pak kupila.
Mám ale pocit, že pro tebe by byla momentálně vhodnější práce, kde bys byl v kontaktu s lidmi, i když pravda je, že zrovna já se dnes vrátila naštvaná z práce, kam mi Asiati deset minut po zavíračce vtrhli, trávili tam jakou dobu, hádali se kvůli slevě, a já musela kvůli nim dělat znova uzávěrku a vše další, takže ti vlastně závidím tvůj klid.
Pořád mi ale stále není úplně jasné, v čem přesně tvá práce spočívá, myslela jsem vždy, že na čsfd se prostě nějak sám ten program aktualizuje (no jo, nejsem v tomhle zběhlík :D), netušila jsem, že i za TV programem stojí jeden člověk a živí se tím.

3 Jirka Jirka | Web | 14. února 2016 v 23:14 | Reagovat

[2]: Fakt je ten, že zpočátku to pro mě byla naprosto ideální práce. Když jsem jí začal dělat, byl jsem tlustý, nerad jsem chodil mezi lidi, neměl jsem se rád, a neměl jsem téměř žádnou fyzičku, takže sednout ráno do křesla a pracovat celý den an notebooku, to byl pro mě ideál. Ta samota mi začala vadit teprve poté, co jsem zhubl, změnil myšlení a zatoužil jsem začít si život užívat a pouštět si do života nové lidi...
Tak TV program se sám na ČSFD neaktualizuje, je potřeba přidávat na databázi nové pořady, seriály, filmy, dokumenty, které poběží v TV, je potřeba k již existujícím záznamům přidávat české či slovenské názvy a obsahy, obstarávat zadávání programových změn, atd. Stejně tak se na ČSFD ani samo od sebe nepřidají fotky, plakáty, programy kin, a spousta dalších věcí, na to všechno jsou na ČSFD lidi, kteří se o to starají. A já mám na starosti právě ten TV program. Ono by to v podstatě šlo, aby se o ten program nikdo nestaral, ale pak by to bylo jen ve formě nějakého klasického sloupečku, ze kterého by nebylo možno prokliknout se na profil toho konkrétního pořadu, který poběží v TV, protože by to nebylo propojené (prolinkované) s tím profilem.

4 hedd hedd | Web | 1. března 2016 v 13:09 | Reagovat

Já, kdybych pracovala z domova, bych se asi k žádné práci nedokopala. Pořád bych viděla, co všechno ještě "musím" udělat, ale vlastní práce by to asi nebyla..

5 Baruschka Baruschka | E-mail | Web | 1. března 2016 v 13:28 | Reagovat

Jo, práce z domova, to by se mi líbilo, ale přesně jak říkáš a jak říká Hedd, než bych se přesvědčila, že musím pracovat...
Jinak samota by mi asi nehrozila, jsem máma od tří dětí a stejně se z domova nehnu :-) Tak maximálně na nákup. Ale jsem s tím vlastně docela spokojená :-)
Takže pokud bych překonala lenost, bylo by to ideální :-)

6 Cherrybumbum Cherrybumbum | Web | 1. března 2016 v 13:55 | Reagovat

Já si tedy práci z domova upřímně nedovedu představit. Bohužel jsem člověk, který potřebuje, aby nad ním měl někdo nějakou tu kontrolu, což u sebe doma bude asi těžko realizovatelné. Byla bych proto schopná celé dny uklízet, brouzdat na internetu a práci odkládat až na poslední dny před deadlinem. :D

7 K. K. | E-mail | Web | 1. března 2016 v 14:45 | Reagovat

Já to mám naštěstí kombinované - když nemám ve firmě něco opravdu akutního, mohu zůstat klidně doma... Pravda, že to využívám opravdu zřídka a to ještě ke všemu jen když mi je fakt blbě.

Ex tohle vyřešil tak, že si pronajmul kancelář. Ale to pracoval s kamarádem, takže se tam sházeli spolu, tobě - jakože sólistovi - by to asi nic moc nezměnilo. Pak jsem ještě četla o nějakých veřejných "kancelářích" - nějaký kavárny, které jsou snad určené přímo lidem, co obvykle pracují z domova... Ale nevím, jestli se to rozjelo a je někde v tvém okolí. :)

No, ale máš pejska, s nimi to je hned veselejší. :)

8 Lucka Lucka | E-mail | Web | 1. března 2016 v 16:08 | Reagovat

Tohle je opravdu hezky napsané a já musím souhlasit. :-) Líbí se mi, jak jsi popsal klady a zápory té práce, stejně jako jsi zmínil, že ti prostě jen tak nespadla do klína, ale musel sis ji zasloužit. Ono to takhle totiž v životě chodí a je pěkné, když si o to my ostatní můžeme rozšířit obzory. :-)

9 Illumináti Illumináti | Web | 1. března 2016 v 16:24 | Reagovat

wow
                        such práce
          very majitel
  so 3 měsíce

10 Péťa Péťa | Web | 1. března 2016 v 16:34 | Reagovat

Do jisté míry vím, o čem je řeč, byť jsem stále student a musím se občas dokopat do školy. Ale už víc jak rok píšu jako externí redaktorka pro jeden módní web - očekává se odemě, že článek vyjde minimálně 5x týdně, takže u svého notebooku trávím hodiny nad tím, co se ve světě módy zrovna děje. Je pravda, že výhod je hodně, ale také už sleduji ty nevýhody - jsem hodně velký extrovert a dokopat se někam pryč, když nemusím, je pro mě prostě problém. Přesto se mi ta práce hodně líbí a pořád přemýšlím, jestli bych se jednou nemohla život jako copywriter a psát z domova. Psaní je totiž skvěloá věc a myslím, že není nic důležitějšího, než práce, která člověka baví. :)

11 Snílek Snílek | E-mail | Web | 1. března 2016 v 16:45 | Reagovat

Práci z domova bych rozhodně uvítala :D Nesnáším ranní vstáváním a produktivnější jsem v noci :D Jak se ale tak znám, myslím, že by mi pracovní nasazení vydrželo tak dva, tři měsíce a pak bych začala, přesně jak píšeš, na to tak trochu dlabat :D
Pokud se cítíš sám, dej si profil na nějakou tu online seznamku a přidej tam, že jsi spolupracovník na stránkách čsfd a hned budeš mít zájemkyň ;-) (btw. škoda, že nejsem z Budějek :D)

12 Kosma Kosma | Web | 1. března 2016 v 17:48 | Reagovat

Pamatuji si, jak se kamarádka, dlouhodobě pracující z domova, čas od času hezky oblékla a jen tak se šla projít po městě - aby jí nehráblo! Jinak totiž seděla doma v teplákách a umaštěným culíku a když jí to šlo od ruky, makala i 13 hodin denně, pak zase měla volněji. Určitě to není pro každého, ale já o tom docela sním! :-)

13 majuar majuar | Web | 1. března 2016 v 17:49 | Reagovat

Jakožto skoro stoprocentní introvert a samotář po takové práci toužím... Do nedávna jsem si tak jako student přivydělávala, ale peněz není nazbyt, musím do práce osobně. Nestěžuju si, ale jednoduše cítím, že to není něco, co bych dokázala vykonávat celý život, protože by mě to po psychické stránce vydeptalo. A ona "proti", co zde jsou popsaná... V případě extraverta chápu, že by mohlo jít o problém, ale u mě asi ani ne. S přáteli se denně píšu, jelikož většina z nich bydlí v úplně jiných částech země či světa, a po známosti neprahnu.
Svůj naprosto zbytečná komentář jen zakončím tím, že ti tvou práci strašně závidím, ale zároveň přeji. Každý má právo dostat job, který ho baví a naplňuje, a snad to tak budeš mít ještě dlouho :)

14 slunecnyden slunecnyden | Web | 1. března 2016 v 18:02 | Reagovat

Určitě souhlasím se článkem... Na první pohled je práce z domova supr, ale když si člověk představí tu zodpovědnost a stálou samotu, tak nic moc. I když práce z domova je docela úžasným únikem od despotických šéfů, kteří si myslí, že vás můžou řídit každým okamžikem.

15 Zuzka Zuzka | 1. března 2016 v 18:07 | Reagovat

Já pracuji taky několik let z domova a neměnila bych za nic :-) pro mě jako kreativce je to ohromná svoboda..můžu dělat, co chci a kdy chci...plánuju si volno podle vlastní potřeby, přes týden můžu jet a scházet se s těmi, co mají také volno...pracuju ve chvíli, kdy potřebuju a to třeba i o víkendech, když nic nemám..protože mi přijde zbytečné sedět doma o víkendu a zírat do stropu..když si však něco naplánuju, na práci se o víkendu ani nepodívám...mám svou volnost..

Jak popisuješ v článku, já bych třeba nedokázala pracovat u zapnuté televize, ta mě ruší a neustále jí sleduju..mám však náhradu a to, že si pouštím muziku, která mě nijak neruší...s klienty se scházím podle jejich potřeby, nikdo mi nestojí za zadkem...myslela jsem si, že pro mě bude problém donutit se k práci, když budu doma, ale není to tak, právě naopak..svou práci miluju, vytvořila jsem si svůj řád, který víceméně dodržuju, vstávám v určitou hodinu, obědvám v určitou dobu a podobně...takže za mě práce z domu tisíckrát ANO :-)

16 Kateřina Kateřina | Web | 1. března 2016 v 18:47 | Reagovat

Máš můj obdiv. Pracovat z domova bych nemohla hlavně kvůli nedostatku sebekázně a jsem si jistá, že po čase by mne nápor restů "zabil". Možná bych se ale dřív zabila sama, protože vydržet sama se sebou :-), se svými myšlenkami a bez podnětů z okolního světa je pro mne nepředstavitelné. Držím ti palce, ať to zvládáš i nadále!

17 Lenna68 Lenna68 | Web | 1. března 2016 v 19:19 | Reagovat

Myslím si, že je to odměnou pro člověka, který má sebekázeň a dokáže a může ji aspoň prohlubovat a celkově zvyšovat životní sebereflexi, pojal jsi to velmi dobře, také to tak vidím, já bych v současnosti z domu pracovat nechtěla, ne že bych neměla sebe-reflexy, ale pořád tu někdo rekonstruuje byty a ten hluk od vrtačky raději vyměním za čerství vzduch a příjemné povídání s lidmi... P.S.: Však se můžeš kdykoli kamkoli přestěhovat, dnešní doba odvaze celkem přeje. A co víc, na tý slezině jsi si mohl vzít virtuální kontakty na kolegy a mohli jsme třeba pořádat kecací video konference na skype nebo domlouvat častější sleziny...

18 Lenna68 Lenna68 | Web | 1. března 2016 v 19:20 | Reagovat

Omlouvám se za chyby: *sebereflexi, jste

19 Ruža z Moravy Ruža z Moravy | E-mail | Web | 1. března 2016 v 19:56 | Reagovat

Ta práce z domova je určitě dobrá. Navíc, když je třeba kombinovaná  se služebními cestami, jak to má jeden ze synů. Ale uvažoval jsi někdy o tom, že kdyby byla doma rodina- třeba manželka na mateřské dovolené a malé dítě, že už by ten klid nebyl? Musela by být místnost, která by posloužila jako kancelář a zase je fakt, že by to bylo třeba milé vyrušení z práce, kdyby tě dítě chytlo za nohavici a šplhalo na klín...

20 retrofeeling retrofeeling | Web | 1. března 2016 v 20:46 | Reagovat

Nehledáte posilu? :-D Šíleně ti závidím, to je můj sen :-) Snad se splní, ráda bych takto z domu prováděla na plný úvazek copywritting či zkrátka psaní pro weby, už teď si tím sem tam přivydělávám :-) Jediné, co mi vadí, je málo lidí okolo, když jsem furt doma :-) Ale zvířátko by mi to taky vykompenzovalo, teď tu mám křečka, tak píšeme a vyděláváme spolu :-)

21 retrofeeling retrofeeling | Web | 1. března 2016 v 20:49 | Reagovat

[12]: Tak to mám přesně já :-D Taky se dám do gala a jdu třeba do Kaufu na nákup, hlavně mezi lidi :-)

22 Eleanor Eleanor | E-mail | Web | 1. března 2016 v 22:15 | Reagovat

Obdivuji tě, že si dokážeš udělat při práci doma také volno a zajít třeba do posilovny. Já doma sice sama nežiji, ale nevím kdy přestat. Dokud jsem chodila do práce pryč, bylo to, jak píšeš, časově ohraničeno a zároveň jistá změna. Teď spíš bojuji s neschopností přestat pracovat. Mezi lidi jsem pak vláčena skoro násilím :D

23 Nicky Nicky | 1. března 2016 v 22:33 | Reagovat

Sebekázeň mi rozhodně nechybí, což jsem si dokázala za pět let na vysoký. Jen je otázkou, kde takovou práci (za přijatelný plat) sehnat... Práce z domova a vlastní možnost organizace času je můj velký sen, ale zatím jsem bohužel na žádnou takovou nabídku nenarazila :-(

24 Kerr Kerr | Web | 1. března 2016 v 23:54 | Reagovat

Já si čím dál víc říkám, jak super by bylo nějakou takovou práci mít, protože jsem radši v klidu s menším množstvím lidí než ve škole (tedy v práci by to bylo v nějakých obrovských kancelářích) a vážně jsem přemýšlela o tom, že kdybych měla možnost pracovat z domova, rozhodně bych to využila. Aspoň bych měla víc času obstarat domácnost, byla bych s přítelem kdykoliv bych mohla (respektive kdykoliv by mohl on) a bylo by to o něčem jiném, nemám ráda, když si o něčem nerozhoduji sama.. Skvělý článek.

25 Fredy Fredy | Web | 2. března 2016 v 7:39 | Reagovat

Moc ti to přeju a hodně štěstí v domácí práci.... =)

26 Grumpy Grumpy | Web | 2. března 2016 v 8:03 | Reagovat

Fajn článek, práce z domova mě čeká, takže jsem si už jistá pro a proti zvažovala. Je ale dobré znát i názor od někoho, kdo už má zkušenosti.

27 Naděje Naděje | Web | 2. března 2016 v 8:14 | Reagovat

Práce z domova zní v mnoha ohledech prostě ideálně. Je pravda, že mi nikdy nedošlo, že tím člověk ztrácí onu domovitost svého domova, ale líbí se mi, že se dá najít řešení. Asi by mě taková práce opravdu nutila mnohem víc času trávit někde venku. No, ale abych si jednou takovou práci mohla dovolit, tak budu muset ještě hodně zapracovat na své sebekázni. :)

28 CocoParis CocoParis | E-mail | 2. března 2016 v 8:14 | Reagovat

Ten článek mi mluví z duše. Já se půl roku snažím najít práci a také nepropadnout depresím nejen z toho, že se mě pořád každý ptá, jestli už mám práci (jsem absolvent VŠ), ale také ze samoty.
A to většina mých známých doufá, že budu pracovat z domova (protože jsem na vozíku), načež mi z toho stávají vlasy hrůzou na hlavě, protože být pořád doma, z toho jsem zblázním.

Něco jiného by bylo, kdyby to bylo tak napůl. Práce jak z domu, tak i na pracovišti. Ale zůstat doma pořád???? TO NEE! Pak se lidé diví, že si domova nevážím, tím že s ním o tom oddjet z ČR na nějaký čas. Zjistila jsem, že nikdo z mých známých nechápe. Nikdo nechápe to, že být doma celé dny je k zbláznění a že jsem si tuto ,,domácí pohodu dobrovolně nevybrala."

Snad si do té doby než se z toho definitivně zblázním, něco brzy najdu.

29 naoki-keiko naoki-keiko | Web | 2. března 2016 v 11:27 | Reagovat

Já bych pracovat doma nezvládla, sebekázeň nechybí, ale i pouhé prázdniny nebo nemoc mi začínají po pár dnech lézt na mozek (když jsem doma).
Co kdybys zkusil k tomuto zaměstnání ještě nějaké další do kterého bys musel chodit?- plno lidí má vícero zaměstnání současně. Za zkoušku by to stálo.
Z článku nevyplývá, že bys měl tam kde bydlíš nějaké závazky, tak co se do té Prahy nepřestěhovat? Za uvážení by to stálo... :)

30 Standa Standa | Web | 2. března 2016 v 14:26 | Reagovat

TV program na ČSFD pravidelně používám, takže díky za zajímavý náhled do zákulisí - pro mě byla hodně překvapivá informace, že to tam ručně musí naklikat nějaký člověk, který je za to placený. Já měl za to, že se to generuje strojově.

31 Holoubek Holoubek | E-mail | Web | 2. března 2016 v 15:14 | Reagovat

Moci pracovat doma je fajn. Ale třeba zrovna já na to nejsem ideální typ. I na čtení musím z domova odejít, abych se na něj mohla soustředit. Pro mne je ideální divadelní klub, ale pouze když tam není nikdo známý, pak se to míjí účinkem. Ale zase je fajn, že si může člověk dát pauzu a socializovat se. Zrovna nedávno jsem si říkala, že divadelnictví a vůbec umění, to jsou vlastně profese bez pracovní doby. Na to člověk myslí stále, připravuje se, obohacuje, dovzdělává... Je to životní styl - a proto to dělají jen lidé, které to skutečně baví a naplňuje. Protože ti pracují neustále ve své hlavě a už nikdy tomu neuniknou, ani doma, všechno jim totiž dává tvůrčí podněty. :)

32 Jirka Jirka | Web | 2. března 2016 v 19:30 | Reagovat

Děkuji za všechny názory a komentáře, je fajn přečíst si, co si o tom myslí a jak to vnímají ostatní :-)

[20]: Začátkem roku hledal majitel někoho, kdo by se ujal TV stanic, které vysílají v němčině, které se budou zařazovat do systému, ale tohle místo už je obsazené a o jiné volné pozici v tuto chvíli bohužel nevím.

[30]: Tak to jsem rád, že jsem Ti rozšířil obzory. TV program vždy na ČSFD dělali lidé, akorát do září 2013 to bylo bez nároku na finanční odměnu a ty programy byly rozděleny asi mezi 13 lidí, pak jsem to převzal já jediný za regulérní plat. Strojově se to nedělá, je potřeba mimo jiné komunikovat se zástupci jednotlivých TV stanic, zpracovávat maily s programovými plány a programové změny, na databázi přidávat profily pořadů, které tam ještě nejsou a budou mít českou či slovenskou TV premiéru, kromě toho hodně pracovní doby trávím dohledáváním informací o některých pořadech na Googlu, protože některé stanice neposkytují všechny informace, které potřebuji pro založení profilu toho pořadu na ČSFD. Bez lidského faktoru by to možná teoreticky taky šlo, ale nevypadalo by to rozhodně tak, jak to vypadá nyní, když se o to stará někdo, kdo je za to placený a komu záleží na výsledné podobě jeho práce...

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama