Zúčastnil jsem se televizní soutěže aneb Cesta za super zážitkem

3. května 2015 v 12:41 | Jirka |  Má přítomnost
Zdravím vás všechny čtenáře mého blogu. Už jsou to dva týdny, co jsem nepřidal žádný příspěvek, a to jednoduše proto, že jsem se snažil poctivě dodržovat rekonvalescenci po operaci břicha, a tím pádem byl v poslední době můj život na nějaké zvláštní zážitky skoupý. Ale toto úterý jsem absolvoval poslední kontrolu u plastického chirurga, který mě operoval, a vše je v naprostém pořádku, vše srůstá jak má, každý den o jizvu pečuji masážemi a promašťuji ji, aby co nejdříve vybledla, a za dva týdny už budu moci začít zase naplno sportovat, nyní mám povolenu jen lehčí fyzickou zátěž. A to se mi výborně hodilo, protože jsem si mohl splnit jeden ze svých dávných snů z doby puberty a dospívání. Už ani nevím, kolikrát jsem si při sledování pořadů Riskuj, Kolotoč, Chcete být milionářem a mnoha dalších přál, aby už mi bylo 18 let a mohl se do nějakého takového pořadu přihlásit. Ale ouha. Zaprvé když mi bylo 18 let, tak se začaly soutěžní pořady z televizních obrazovek vytrácet a začaly být nahrazovány různými reality show. A zadruhé jsem si uvědomil, že jsem až příliš nevzhledný než abych našel odvahu zkusit se v nějaké televizní soutěži objevit. A tak jsem tento dlouholetý sen nechal spát a na dlouhou dobu jsem ho vytěsnil z hlavy.

Změna nastala až letos. Prostě už jsem si začal připadat dostatečně psychicky silný, vyrovnaný a sebevědomý, abych zvládl nejen se ukázat před kamerou, ale následně se i sám na sebe podívat v televizi. Začátkem minulého týdne jsem objevil na facebookové stránce TV Barrandov výzvu, že je možné se přihlásit do soutěžního pořadu Česká tajenka. Ten pořad jsem velmi dobře znal, vysílal se nějak od ledna do srpna 2013 a já jej každodenně sledoval, a tak mě velmi potěšilo, že se po dvouleté pauze znovu vrací na obrazovky, a že je možnost se tohoto pořadu zúčastnit jako soutěžící. Pro ty, kdo neví, o co v tom pořadu jde, před soutěžícími jsou prázdná políčka a hádají se písmenka a následně tajenky. Prostě nic složitého. Po krátké chvilce váhání jsem vyplnil na webových stránkách TV Barrandov formulář, a už za tři dny mi volali z Barrandova, jestli bych mohl přijet soutěžit v pátek 1. května do Prahy do studia TV Barrandov. Bez váhání jsem souhlasil. Ve středu jsem obdržel do mailu bližší instrukce, za pomoci internetu si naplánoval cestu a pohyb po Praze, ve čtvrtek večer si připravil vše potřebné na cestu, a v pátek 1. května ve 3 hodiny ráno jsem vstal, sbalil poslední nezbytné věci, provedl ranní hygienu a v půl čtvrté ráno jsem odešel z bytu. Vlak do Prahy odjížděl z Budějovic ve 4:57 ráno a v půl osmé ráno už jsem byl v Praze na hlavním nádraží. Koupil jsem jízdenky na pražskou MHD, projel se všemi třemi linkami metra, abych následně vyrazil ze Smíchovského nádraží směr zastávka Filmové ateliéry. Po krátkém (asi desetiminutovém) bloudění barrandovskými prostorami jsem konečně narazil na budovu TV Barrandov a po krátkém čekání na recepci mě asistentka režie odvedla do šatny. Tady jsme se postupně sešli čtyři soutěžící, byly nám zkontrolovány paní kostymérkou svršky, které máme na sobě (bylo zakázáno mít na sobě svršek s proužkama, s kostičkama, čistě bílý svršek, svršek s logem) a pak už zbývalo jen podepsat smlouvu a srozumění s pravidly soutěže. Postupně jsme se potkali s panem režisérem i s nestorem českých televizních soutěží, panem Pavlem Lukešem, který nás stručně seznámil s pravidly. Pak zbývalo už jen určit, která dvojice půjde soutěžit jako první, což byla okázka okamžiku, a jako první jsem šel tedy soutěžit já proti pánovi, který postoupil z minulého dílu. Byl i čas si trochu popovídat s ostatními soutěžícími a s překvapením jsem zjistil, že já jsem mezi nimi jediný, kdo ještě nikdy nesoutěžil v žádné televizní soutěži. Fakt dobrá výchozí pozice, řekl jsem si sám pro sebe ironicky a nedával si příliš velké šance na vítězství. Ale víte vy co? Bylo mi to absolutně jedno. Já si to přišel užít, přišel jsem nasbírat nové zážitky, přišel jsem si splnit dávný sen o účasti v TV soutěži. Ještě před odchodem do studia mě paní maskérka napudrovala, abych se nelesknul, a pak nás už paní asistentka režie odvedla do studia.

Studio vypadalo přesně tak, jak jsem si ho pamatoval z televize, když jsem tento pořad pravidelně sledoval. Pořad Česká tajenka je moderovaný Alešem Cibulkou, který je naživo sympatický úplně stejně jako když na něj koukám v televizi. Usměvavý, milý, příjemný, prostě sympaťák. Ještě než začalo natáčení, tak si napřed logicky povídal s mým soupeřem, s nímž se znal už z minulého natáčení, a pak si krátce povídal i se mnou. Ptal se mě, jestli jsem už někdy byl v nějaké soutěži. Já jsem popravdě odpověděl, že nikoliv, že ještě před rokem jsem vážil 190 kg, a že jsem si tedy ještě před rokem neuměl představit, že bych s takovým vzhledem vůbec šel do nějakého televizního pořadu. To pana Cibulku zaujalo a samozřejmě se vyptával na podrobnosti. V 10 hodin dopoledne se začalo natáčet a já s překvapením zjistil, že nemám trému ani nejsem nijak nervózní. Bral jsem to prostě v klidu, povídání s moderátorem jsem bral jak kdybych si povídal s nějakým kamarádem někde v příjemném prostředí, samotné soutěžení jsem vnímal jak kdybych hrál nějakou stolní hru nebo nějakou hru na počítači. Prostě chladná hlava, žádná nervozita, žádný stres, ať to dopadne, jak to dopadnout má, takové byly mé pocity. Já se tím prostě bavil a užíval jsem si každičký okamžik. Samotný výsledek vám samozřejmě prozradit nemohu ani nechci. Jestli jsem vyhrál nebo prohrál, na to se ostatně budete moci podívat v televizi sami už velice brzy. Já jen říkám, že to byl fajn zážitek a já se tou hrou bavil, byl jsem bezprostřední a mám pocit, že jsem se tam celou dobu usmíval jak debil od ucha k uchu, ale to je prostě přirozená součást mého nového já a mé značně posilněné psychiky. Co se týče mých očekávání, tak ta nejen, že se tímto prvomájovým dopolednem naplnila, dokonce byla hluboce předčena. Byl to super zážitek, který bych rozhodně doporučil každému. Koneckonců, vždyť o nic nejde a je to jenom hra.

A víc asi nemám co k tomu říci. Snad jen, že účast v TV soutěži jsem vnímal jako další z kroků k posílení mého sebevědomí a jako takovou zkoušku, jak psychicky silný v tuto chvíli jsem a jak jsem na tom se sebedůvěrou. V této mé soukromé zkoušce jsem dle mého názoru obstál na výbornou a mám z toho jen ty nejlepší pocity. Ale ještě mě čeká jedna zkouška s tím související. A to sice zda se zvládnu sám na sebe dívat v televizi. Tohle bude asi ta nejtěžší zkouška související s celou touto anabází. Abych vám nejlépe přiblížil, jak jsem to dosud měl s tím koukáním sám na sebe, tak stačí napsat, že jsem dosud neviděl ani DVDčko z maturitního plesu, protože jsem se na sebe vždy nerad díval a neměl jsem se rád. Pokud se na sebe tedy nyní vydržím dívat celou dobu pořadu v TV, bude to znamenat, že jsem ve svém životě pokročil zase o pořádný kus dál. A kdy tedy vlastně bude ta možnost vidět díl v němž účinkuji? Pokud mě chcete vidět takříkajíc naživo, zapněte si TV Barrandov a podívejte se na pořad Česká tajenka ve středu 13. května v 16:45 hod. Sami můžete posoudit, nakolik mě mé zhubnutí a vůbec práce na mojí psychice posunulo dopředu. Za případné reakce na mé vystupování a rady, co mám na svém vystupování případně změnit nebo upravit, budu pochopitelně rád, protože se v životě stále ještě hledám a tohle byl vyloženě pokus o to zjistit, jak se umím chovat v nezvyklé a svým způsobem lehce svazující a stresující situaci. V tuhle chvíli už ale nemám, co více dodat. Pokud chcete, podívejte se na mě v TV, pokud nechcete, nedívejte se, každopádně děkuji, že jste dočetli až sem. Užívejte májového (a doufejme, že slunečného) počasí a já zase určitě brzo nějaký příspěvek sesmolím...
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Bett Bett | 3. května 2015 v 18:17 | Reagovat

Určitě se ráda podívám, díky.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama